Výlet na běžkách

Více v příspěvku (po kliknutí na nadpis)

 

V pátek jsme nelenili a vyrazili do Klenčí pod Čerchovem na běžky :) Sice jsme vstávali brzo ráno, jenže než jsme sbalili všechny potřebné věci pro nás i pro psy, bylo poledne. Naložili jsme auto a vyrazili směr Červený Hrádek pro Iowu. Holky se přivítali a my byli kompletní. Cesta do Klenčí trvá asi hodinu a ještě deset minut před dojezdem nebylo nikde vidět sníh! No v nejhorším by jsme si udělali alespoň hezkou pěší procházku... V Klenčí ale bylo sněhu dost, takže hurá, na běžky to určitě stačí. Zaparkovali jsme kousek od běžecké tratě. Převlíkli se a začali navlékat i psy do postrojů. V tu chvíli přiběhla fena staforda a začala startovat po Isse, která si to samozřejmě nenechala líbit a už to vypadalo, že se servou. Naštěstí cizí fena asi nebyla zvyklá, že by si někdo dovolil na ní zařvat, protože na můj důrazný výkřik fuj a padej sklopila uši a prchla, naštěstí :) Pak už jsme se v klidu dopřipravili a mohli vyrazit. Issa už má jeden výlet s běžkami za sebou, ale pro Iowu to byla premiéra a celkově jsem byla zvědavá, jak se holky budou chovat. Hned na začátku byla krásná rovinka, tak jsme holky připli a hurá na výlet :) No, myslím, že jsem je podcenila, hned pochopily, o co jde a ještě se trumfovaly, která poběží rychlejš. Já byla ráda, že jsem vůbec udržela po pár letech bez běžek rovnováhu a do toho taková rychlost... No po rovince se to ještě dalo, ale měli jste vydět můj výraz, když jsem si všimla, že se šílenou rychlostí blížíme k cestě z kopečka :)) No nemohlo to skončit jinak, než mým držkopádem :D A že nebyl ten den zdaleka jediný! Myslím že nakonci jsem jich napočítala kolem 12 :) Vybrali jsme pěknou trasu, která byla dlouhá přibližně 27 km, s tím, že se tak ve čtvrtině otočíme a vrátíme zpět. Po předchozí zkušenosti jsme je z kopečka odepínali a na rovinkách občas také, aby se přece jen neuhnaly. Holky ale celou třetinu uběhly hrozně rychle, takže jsme se rozhodly zvládnout celou trasu. Přibližně v polovině byl hrozný krpál, kde Iowa odmítala pomáhat a dělala, že bude muset být naopak tažena :) Issa už se taky trochu flákala, ale aspoň udržovala rychlost a mě nenamazané běžky neujížděli zpátky dolů. Největší motivací pro holky bylo, když před sebou spatřili jiné běžkaře. To hned zrychlily, zvědavé, jestli někdo pro ně nemá něco dobrého... Nikdo nic neměl, ale všechny jsme předjeli a myslím, že nám holky všichni záviděli :) Konečně jsme se doplazili nahoru a odměnou nám byl krásný výhled a obědová pauza. Holky nabrali energii, ale cesta pokračovala z kopce a tak jsme je nechali na volno. Jak jsem si předtím přála, aby cesta byla z kopce, tak jsem občas měla pocit, že bych radši šlapa zase do kopce :) Z pluhu už mě bolelo snad všechno, nehledě na to, že jsem si užila pár dalších kotrmelců. Není totiž nad to, když frčíte z kopce a do toho vám přes cestu přeběhne dobrman následovaný dalmatinkou :) K autu jsme dorazili všichni celý a nadšení z krásného výletu. Holky prospaly celou cestu domů. Iowu jsme vysadili v Hrádku a s Issou po večeři jeli domů. Mysleli jsme, jak zalehne a bude spát až do druhého dne. Ale chyba lávky... Dělala jako že vůbec neuběhla skoro 30 kiláků a to po většinu času ještě se závažím... No, tak příště třeba nějakou delší trasu :)